Ano, ptáci jsou teplokrevní živočichové, jinak známí jako endotermní. Endoterm je každý živočich, který má schopnost udržet si stejnou tělesnou teplotu, i když teplota v jeho bezprostředním okolí neustále kolísá. Do této skupiny patří především ptáci a savci, ale existují i endotermní druhy ryb.

Jak mohou ptáci regulovat svou vnitřní teplotu?

Mají žlázu, která technicky funguje jako termostat - hypotalamus - jednu ze žláz, která se nachází v mozku hned vedle hypofýzy. Její hlavní funkcí je uvolňovat hormony, které pomáhají udržovat fyziologické cykly, a ty pak regulují jejich tělesnou teplotu.

Regulace teploty

Protože si ptáci dokáží udržet stálou tělesnou teplotu, jsou schopni pohodlně žít nebo přežít v různých prostředích. Proto vždy najdete alespoň jeden druh v poušti, sezónních lesích, tundře, oceánech, a dokonce i v polárních biotopech. Ale bohužel to vše má svou cenu.

Aby byli schopni udržet tento metabolický proces produkce tepla, musí přijímat více potravy. Potrava je zdrojem energie potřebné k udržení tohoto procesu, ale nelze s jistotou říci, kolik energie systém potřebuje, protože to často ovlivňuje řada faktorů. Musíte vzít v úvahu stanoviště, aktuální teplotu a druh ptáka.

K účinné regulaci vnitřní teploty potřebují také mechanismy speciálně navržené tak, aby odváděly přebytečné teplo nebo zabraňovaly ztrátám toho mála, které je k dispozici.

Jinými slovy, pokud v jejich okolí prudce klesne teplota, nezbude jim nic jiného než zrychlit metabolismus. Palivo, které při tom použijí, budou čerpat z dříve zkonzumované potravy a vzniklé teplo bude v podstatě sloužit ke stejnému účelu jako vnitřní ohniště.

Naopak, když je vnější teplota příliš vysoká, jejich tělo začne mobilizovat vodu, a právě prostřednictvím této vody se zbaví přebytečného tepla, které jim způsobuje nepříjemné pocity. Tento proces se obvykle označuje jako evaporační ochlazování.

Obrázek: ArtTower, Pixabay

Jak je možné, že se ptáci potí, když nemají potní žlázy?

Jde o to, že ptáci se nepotí stejně jako lidé. Když jim je příliš horko, začnou dýchat, což jim pomůže se ochladit tím, že se teplo uvolňuje dýchacími cestami. Pokud tato metoda stále není tak účinná, jak by si přáli, uchýlí se k třepání žaber.

Všichni ptáci mají různé behaviorální a morfologické znaky, které jim pomáhají regulovat rychlost, jakou získávají nebo ztrácejí teplo. Unikátním příkladem je sup černý. Kdykoli pocítí tepelný stres, vyměšuje na nohy, aby se rychleji ochladil - to je behaviorální znak.

Jejich jedinečným morfologickým znakem je naopak to, že nemají izolované nohy. Tyto nohy nemají peří z nějakého důvodu, a to proto, aby usnadnily výměnu tepla s okolím.

• Viz také: Kdy vyhynuli ptáci Dodo? Jak vyhynuli?

Mají ptáci při poklesu teploty nohy bez peří?

Nevýhodou toho, že nemají izolované nohy, je skutečnost, že jsou v chladném počasí příliš vystaveni rychlým tepelným ztrátám. Dobrou zprávou však je, že ptáci se proti tomuto problému vyvinuli.

Podle ornitologů mají všichni ptáci s neopeřenýma nohama cévy, které se vzájemně dotýkají. Díky tomu jsou schopni vytvořit protiproudý systém přenosu tepla, který je chrání před teplotami pod bodem mrazu. Zde je popsáno, jak tento systém funguje:

Krev proudící z trupu ptáka do jeho nohou je vždy teplá, protože má stejnou teplotu jako jeho vnitřní teplota. Naopak krev proudící z nohou do trupu bude vždy chladnější, protože většina tepla již byla ztracena do okolí.

Pokud se krev vrátí zpět do trupu, aniž by se ohřála, dojde k poklesu tělesné teploty ptáka, což může ohrozit jeho zdraví a v konečném důsledku vést k úhynu. Aby se tomu zabránilo, systém umožňuje arteriální krvi předávat teplo žilní krvi přes cévní membrány.

Dalším důležitým morfologickým znakem, o kterém nesmíme zapomenout hovořit, je zúžení cév, které jsou zodpovědné za zásobování nohou krví. Jsou poměrně úzké, aby se snížilo množství krve, které v této oblasti cirkuluje. Hospodaření s malým množstvím chladnější krve je tak snazší, na rozdíl od většího množství.

To, co pták dělá, může také ovlivnit množství tepla, které ztrácí do svého okolí. Například některé druhy ptáků si schovávají jednu nohu do náprsního peří, zatímco na druhé stojí, aby zmírnili problém tepelných ztrát. Někteří si dokonce sednou a zakryjí si obě nohy.

Obrázek: lorilorilo, Pixabay

Chladnokrevná zvířata

Chladnokrevný živočich je každý živočich, který se nemůže pohybovat z bodu A do bodu B, aniž by změnil svou teplotu. Jeho tělesná teplota bude neustále kolísat, pokud se okolní teplota neustále mění. To znamená, že je nikdy nenajdete na místech, kde panují extrémní teploty, protože už vědí, že by nepřežili.

Studenokrevní živočichové často vykazují jednu ze tří technik termoregulace: heterotermii, poikilotermii nebo ektotermii.

O živočichovi říkáme, že je ektotermní, pokud je při regulaci své tělesné teploty závislý na vnějším zdroji energie, například na slunci. Poikilotermní živočich má proměnlivou tělesnou teplotu, ale jeho průměrná teplota bude stejná jako teplota okolního prostředí. A konečně máme heterotermní živočichy, což jsou živočichové, kteří mají schopnost prudce měnit svou tělesnou teplotu.

Mezi chladnokrevné živočichy patří například obojživelníci, hmyz, ryby, plazi a někteří další bezobratlí.

Související článek: Jsou ptáci savci? Co byste měli vědět!

Závěr

Jednou z často kladených otázek je, proč musí ptáci migrovat, když jsou teplokrevní? Proto jsme si řekli, že by bylo dobré tuto otázku uzavřít a odpovědět na ni.

Ptáci obvykle migrují kvůli uspokojení základních potřeb. Migrují za potravou, příznivými místy k rozmnožování nebo aby zajistili bezpečí pro svá mláďata. Změna počasí a teplot může být důvodem, ale nikdy nepatří mezi hlavní důvody.

Doporučené obrázky: Piqsels